Komentáře
Můžete mi nekdo říct, co to v těch Chřibech leze za pacienty?! Stres z morálové Cesty U buku už pomalu vyšuměl a z překližky čumím ven na tu oranžovožlutou nádheru… chtělo by to zase nějaké dobrodružství. Že bych si tentokrát troufnul na nějakou krátkou 6ku? Pokaždé na Hnědákovi poslouchám: “Máš už ‘Drž se vlevo´? Neéé?! No, to není možné, tady všichni to znají!”Ne jenom že jsem o tom SAMOZŘEJMĚ ještě nikdy neslyšel, já SAMOZŘEJMĚ zase ani nevím, kde to je! A nemůžu to na Barči ani najít! Jednou to přejdu, pak se vrátím, ale zase to nadejdu. Pak to celý zoufalý podejdu, ale nakonec se vracím teda fakt to najdu (neuvěřitelné!), jenže se k tomu vůbec nemužu dostat! Po kolena propadnutý v listí mezi větve a s propíchnutou kapsou se snažím dostat na nástup přes něco jako předskalí. Nejde to. Měl jsem si buď vzít sněžnice nebo hrábě. Nakonec jsem na skále koleny vyjezdil drážky v mechu, pomocí kterých jsem se vysmýkal pod vhloubení. Celý dodřený a morýtný jsem se odhodlal k nástupu na jakýsi hrot a … a konec. Ani jsem si v tom všem nepohodlí nevšimnul, že zatím nemám nic cvaklé. Hladím tu hladkost kolem sebe jak namaštěný pupek těhotné buchty. Stojím tam celý rozčapený, levá noha šmidlí v kolmém mechu a v té pravé křeč. Nemůžu uvěřit svým očím. Zase. Přímo předemnou jediné jištění, rezavý kroužek od klíčů v ještě rezivějším sni nevím čem. Jenže na něj memůžu dosáhnout, jak jsem v rozštěpu! Berou mě mory! Podemnou všude trčí větve z těch červenožlutých sranců a když tam spadnu, i kůl Inčučůny by byl lepší!! Jistič už má 3 roky koleno v rameni a stejně by mě tam ten měňavec byl nechal (možná i lano by mi vzal)! Klepu se jak ranní sopel. Já tady zařvu! V takovém sranci!? Jediná možnost je zvednout to přes minidírku na levou nohu, ale zavazí mi tam lezka. Jako celá bota! Nedokážu to vysvětlit, prostě nějak celá vadí i s nohou! V tu dobu mi křeč z nohy pravé už udělala berli, takže si sundávám levou lezku…jakože “na Pilku” do dírky natlačím nějaký prst a dostanu se z toho…. no, to vîš, že jo. Jak se snažím lezku zase nasadit, tak sleduju, že už dosáhnu na tu rez do nosu a cvakám!!! Ty vole!! Ja to asi přežiju!! Znovu nalezené odhodlání z kroužku mě žene do stavu, kdy všechno začíná fungovat, zvedám to z ničeho a už to i vypadá, že dokončím pohyb, ale vlastně ani nevím, jak by takové zmrtvýchvstání mělo zakončovat. - ‘Drž se vlevo’, jenže já musím doprava, takže pokus slepých ptáků a letím. V hlavě tisíc zkřížených hnátů a hlas opakujicí 1000x za sekundu: “Ten kroužek, vole! Ten kroužek! Sakra, ten kroužek!” Jak nějaký žok jsem se i s odpovídajícím zvukem rozplácnul o tu zaprášenou hladkost. Drží to! Uf! Srdce bije a pak si uvědomím, že to byl asi slaňák, když tam nic jiného , kromě stromu a mechu už nebylo … mám to zřejmě vylezené, jen tím stylem si tedy nejsem jistý.
Zapsal: Předseda, 03.11.2025 22:26:12
Souhlasím se zpracováním osobních údajů.
| | Přelezy
 Přidání cesty do deníčku
|
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024